Itálie - 5/2009

Ahoj.

Po delší době jsem opět podniknul krátkou víkendovou cestu tentokrát do Milána. Letenky jsem zakoupil s několika měsíčním předstihem u společnosti easyJet. Celková cena byla cca 1250.-, což je myslím paráda. Přemýšlel jsem ještě nad Bristolem, ale Milán je přece jenom něco jiného. Měl jsem tak zakoupeny letenky na svou druhou cestu s touto ambiciozní britskou společností.

PRG-MXP

8.5.2009 – odlet 16:40 – EZY 2794

letadlo – Airbus A319-111 – první let 2004

reg. – G-EZEO

sedadlo – 15F

obsazenost – 95%

Let jsem měl naplánován na druhou trojici volných dnů v květnu. Na letiště jsem přišel s velkým předstihem a tak jsem mohl konečně nestranně pozorovat provoz. Tento páteční let do Milána byl celkem plný, vracelo se spousta mladých Itálů a i mnoho Čechů využilo možnost strávit prodloužený víkend v italském velkoměstě.

Bohužel hned na začátku se dostavili malé „komplikace“. Letadlo mělo zpoždění z důvodů tradičního, ale většinou pravdivého, pozdního příletu. Místo odletu v 16:40, začal v tuto dobu boarding, pushback byl v 17:00 a start z RWY 31 zhruba v 17:10. Opět trochu chaos způsobil nástupní systém preferovaný společností easyJet. Nejdříve nastupují cestující, kteří mají zakoupenou službu „Speedy boarding“, poté ti s nástupní skupinou „A“ a nakonec „B“. A tak může dojít k tomu, že u vchodu do chobotu se seřadí zástup s posledně jmenovanou skupinou a udělají špalír pro ostatní. Navíc každou chvíli check-in agent musí některého cestujícího upozornit, že má jinou skupinu a že tedy musí počkat. Nakonec, když jsem se dostal do chobotu, čekal jsem ještě tam. O tomto systému nástupu jsem psal již v reportu o cestě do/z Nottinghamu a opět jsem se u něj musel zastavit.

Nicméně v letadle hrála příjemná hudba, cestující se už nikam necpali a každý si našel místo, které mu vyhovovalo. Navíc i atmosféra byla, zejména díky usměvavé italské posádce
a skupince mladých Italů velmi uvolněná. Krátce před startem proběhlo představení posádky (2 stevardky, 2 stevardi) a bezpečnostní instrukce. Další hlášení se uskutečnilo krátce po startu. Došlo k tradiční nabídce prodeje jídla a posléze i ostatních věcí. Vše mi vzhledem ke krátkosti letu přišlo hodně urychlené.

Asi po hodině letu jsem se dostali nad Alpy, což je v krásném počasí pohled k nezaplacení. Přistání na mezinárodním letišti Miláno/Malpensa proběhlo v 18:25 na RWY 17R. Letadlo poté zarolovalo k terminálu 2, který využívá dnes již pouze easyJet. Můj první dojem z tohoto terminálu byl strašný. Připomínalo mi to trochu pražské hlavní nádraží před rekonstrukcí. I když zde byly i nástupní mosty, žádné letadlo k nim připojeno nebylo a tak každý nastoupil do přistavených autobusů, které nás zavezly k pasům se zavazadly. Odtud již bylo jen pár kroků k přepážkám autobusových společností, které vás cca za 7-7,50 eur dopraví do centra Milána za zhruba 50 minut.

V okolí Milána se nacházejí ještě další dvě mezinárodní letiště – Miláno/Bergamo (SkyEurope Airlines) a Miláno/Linate. Největší a společnostmi nevyužívanější je Malpensa (cca 23 mil. cestujících ročně). Dohromady tato leštitě odbaví ročně až 39 mil. pasažérů.  

MXP-PRG

10.5.2009 – odlet 15:25 – EZY 2793

letadlo – Airbus A319-111 – první let 2006

reg. G-EZAK

sedadlo – 24F

obsazenost - ?

Po dvou dnech, které jsem strávil v Miláně a snažil jsem se obejít většinu památek, jsem byl zvědavý na let zpět. Samotné město se mi velmi líbilo a vřele doporučuji jeho návštěvu. Měl jsem trochu obavy z toho, že je to Itálie a jak je známo Italové mají vždycky na všechno hodně času, ale nakonec bylo všechno super.

Na letiště jsem se dostavil opět z časovým předstihem a pohrával jsem si s myšlenkou, že bych využil služby letištního autobusu a zajel se podívat na terminál 1, ale později jsem ji opustil. Prošel jsem kolem prázdných check-inových přepážek a nechal se zkontrolovat překvapivě velmi přísnou security control. V terminálu bylo překvapivě mnoho restaurací, přece jen terminál, i když je využíván jednou společností, byl docela plný cestujících. Když pominu to jak vypadá, je z něj celkem pěkný výhled na startující letadla. Bohužel okna byla potažena tmavou průhlednou páskou a ta fotky docela zkresluje.

Po krátkém občerstvení a „prošmejdění“ celého terminálu, jsem se usadil u svého „gatu“ a pozoroval startující a přistávající letadla. Z tohoto pohledu je výhodné postavení terminálu mezi dvěma RWY. Během pobytu jsem tak mohl vidět přistání Boeingu 777 Emirates a Singapure Airlines nebo start Airbusu A330 spol. Qatar Airways a Boeingu 767 Delta Air Lines. Mezi těmito wide-body proběhly starty a přistání ostatních společností – vystřídaly se zde zejména Airbusy easyJet, Air Frace, Lufthansy nebo Aeroflotu.

Start byl naplánován na 15:25 a boarding započal ve 14:45. Opět se objevily drobné problémy a poté co se cestující dostali do chobotu a posléze na schody se zase čekalo. Po nástupu jsem si opět vybral vyhovující místo a pěkně se usadil. Možný posměch vyvolala pouze jedna z cestujících, která nepochopila princip „free sestiny“ a poté co se všichni usadili, běhala po letadle a hledala své místo. Nakonec jí vše vysvětlila stevardka tím, že je úplně jedno kam se posadí. Pushback byl v 15:21 a start z RWY 17L proběhl v pohodě v 15:34. Tentokráte byly stevardky pouze ženy. Před startem ještě proběhlo samozřejmé „safety demonstration“
a představení posádky. Po startu opět palubní prodej. Oproti letu do Itálie však žádné hlášení neproběhlo v češtině. Při cestě zpět bylo opět krásné počasí a tak nezbylo nic jiného než pozorování alpských velikánů.

V Praze jsem přistáli asi po hodině a půl letu už na RWY 24 a já se mohl po opuštění letiště s hezkými vzpomínkami vydat zpět domů.

Celkově mám ze svého krátkého výletu skvělý pocit. Let byl super, společnost dobrá, splnila mé očekávání a to, že mě dopravila bezpečně z Prahy do Milána a zpět. Škoda jen docela ošklivého terminálu. Město Miláno mě docela uchvátilo svou rozlehlostí a krásnými památkami.

 I když se nejedná o report z daleké cesty nebo s nějakou exotickou společností, tak doufám, že se vám aspoň trochu bude líbit.

FOTO zde.